Původní majitelé
Od hlavního města Prahy si zakoupili pánové Emil Rosenberger, velkoobchodník z Prahy Karlína, a Josef Nerad, ředitel pojišťovny, pozemkovou parcelu za účelem podpory stavebního ruchu 22. března 19291. Po roce majetkový podíl od pana Josefa Nerada odkoupila manželka pana Rosenbergera Klára2.
Manželé Rosenbergovi započali v roce 1930 se stavbou vily na pozemku v ulici Na Piavě, která dnes nese jméno Charlese de Gaulla. Stavební plány podepsala a stavbu provedla firma Inž. Bří. Kalichové se sídlem na Královských Vinohradech.
Administrativní náležitosti ve věci výstavby vily nebyly bez komplikací. Žádost o stavební povolení byla nejprve v únoru 1930 zamítnuta – z důvodu překročení Státní regulační komisí stanovené maximální zastavěné plochy o 16.65 m2. Stavba byla povolena po úpravě projektu, v říjnu 1930. V listopadu téhož roku bylo započato s konstrukčními pracemi a ode dne 21. října 1931 pak bylo povoleno vilu „obývati a užívati“.
Byť stavba vznikala ve třicátých letech 20. století, její výraz má blízko k historizujícím stylům a eklektismu. Hlavní průčelí do ulice je založeno na osové symetrii, která je zdůrazněna mírně vyklenutým rizalitem uprostřed kompozice a vygradována objemným trojúhelníkovým vikýřem. Základními architektonickými elementy fasád jsou balustrády, bosáže, oblouky a vysoký řád.
Stavba byla navržena jako čtyřpodlažní objekt se suterénem, dvěma nadzemními podlažími a obytným podkrovím. V suterénu byla umístěna garáž, prádelna, kuchyň, sklepy, kotelna a byt domovníka. V přízemí se nacházel vstupní vestibul, obytná hala, panský pokoj a jídelna. V patře pak následovala obytná hala a ložnice s příslušenstvím (šatna a lázeň). Podkroví skýtalo kromě půdních prostor také místo pro dva obytné pokoje, koupelnu a komoru.
Již v roce 1932 byly provedeny drobné stavební úpravy – přístavby zimní zahrady na jihozápadní straně domu, přístavba vstupní lodžie s balkonem při jihovýchodní straně a menší stavební změny v interiéru. I tyto úpravy byly provedeny pod dohledem bratří Kalichových3.
Historie vily
Manželům Emilovi a Kláře Rosenbergových byla vila během II. světové války zabavena s účinností od 31. prosince 1940 za účelem převodu ve prospěch Německé Říše. Po skončení II. světové války byla vila navrácena původním majitelům resp. jejich vnučce Alžbětě Birnbaumové. Dědička v roce 1947 vilu prodala panu Josefu Hátlemu, na nějž nejdříve uvalil ústřední národní výbor hlavního města Prahy národní správu, a později byl dům na základě rozsudku z roku 1957 Lidového civilního soudu v Praze 1 postoupen Správě služeb diplomatického sboru v Praze, jehož nástupnickou organizací je Diplomatický servis. Nájemcem vily bylo Velvyslanectví Maďarska, Velvyslanectví Slovinské republiky a od roku 2016 vilu využívá Velvyslanectví Rumunska.
1 Výpis z pozemkové knihy KÚ Bubeneč, vl. Č 1135, vložka č. 4311, Smlouva trhová z 27. září a 4. prosince 1929
2 Výpis z pozemkové knihy KÚ Bubeneč, vl. Č. 1135, vložka č. 35720, Smlouva trhová z 21. listopadu 1930
3 Beránek Bohumil, Nikolay Brankov, Klára Brůhová, Kryštof Havlice, Alena Křížková, Milan Podobský, Lenka Popelová, Radomíra Sedláková, Pavel Škranc, Petr Ulrich. Slavné vily Praha 6 – Bubeneč.: Foibos Books, 2017
