Charlese de Gaulla 915/27


Původní majitelé

Od šestice majitelů, kterými byli manželé Nebrichovi, manželé Sojkovi, pan Ing. Dr. Polívka a paní Elsa Müllerová, zakoupil 26. června 1929 pan Bedřich Grosz v ulici Na Piavě v Bubenči pozemkovou parcelu č. kat. 240/251. Ulice Na Piavě byla za svojí existence několikrát přejmenována: Hötzendorfova (rakousko-uherský polní maršál), Sverdlova (sovětský stranický a státní činitel, organizátor říjnové revoluce) a nakonec Charlese de Gaulla po francouzském generálovi a státníkovi2.

Stavba vily pro komerčního radu pana Grosze byla povolena 7. července 1929 a za necelý rok, dne 12. června 1930, bylo podáno oznámení o dokončení stavby. Stavební plán podepsal a stavbu provedl Ing. Dr. Jaroslav Polívka. Je však oprávněné se domnívat, že minimálně některé části stavby byly navrženy architektem Fridrichem Ehrmanem, profesorem německé techniky v Praze3.

Architektura vily

Vila se suterénem, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím je situována na pozemku se zahradou. Konstrukční systém je zděný, krovová soustava je dřevěná. V původním dispozičním řešení vypracovaným pro rodinu Bedřicha Grosze dům zahrnoval v suterénu garáž, prádelnu, kotelnu, sklep a bytovou jednotku pro domovníka. V přízemí se nacházela předsíň, hala, panský pokoj s verandou, jídelna s terasou a kuchyň s přípravnou a zázemím. Patro skýtalo prostory pro čtyři ložnice členů Grossovy rodiny a příslušenství (lázeň, dvě toalety a umývárna). K ložnicím patřily i prostorné terasy.

Svým výrazem má vila blízko ke stavbám konzervativního modernismu, čemuž odpovídá také řešení fasád nebo detailů. V této souvislosti lze zmínit například ostění oken, řešení vikýřů, teras nebo drobných detailů opěrných zídek a zábradlí.



 

Historie vily

Jedinému soukromému majiteli panu Bedřichu Groszovi byla vila zabavena s účinností od 19. února 1941 za účelem převodu ve prospěch Německé Říše. Po skončení II. světové války na základě dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. byla poznamenána u objektu národní správa a 2. července 1953 bylo vloženo do pozemkové knihy vlastnické právo pro Ústřední národní výbor hlavního města Prahy. Vilu využívala dcera Klementa Gottwalda Marta později provdaná Čepičková až do roku 1976. Později byl dům postoupen Správě služeb diplomatického sboru v Praze, jehož nástupnickou organizací je Diplomatický servis. Nájemcem vily bylo Velvyslanectví Afgánské islámské republiky, Velvyslanectví Švýcarské konfederace a od roku 2003 využívá vilu Velvyslanectví Ukrajiny.

 


1 Výpis z pozemkové knihy KÚ Bubeneč, knihovní vložka 1144, ze dne 7. 4. 1992
2 https://www.bubenec.eu/charlese-de-gaulla/ dostupné on-line
3 Beránek Bohumil, Nikolay Brankov, Klára Brůhová, Kryštof Havlice, Alena Křížková, Milan Podobský, Lenka Popelová, Radomíra Sedláková, Pavel Škranc, Petr Ulrich. Slavné vily Praha 6 – Bubeneč.: Foibos Books, 2017