Na Zátorce 339/10


Původní majitelé

Vila jako letohrádek pro doktora Wilhema Wostry (1877-1951), československého historika, a jeho manželky Friedy, dcery obchodníka s chmelem, vznikla v letech 1910-1911 v lokalitě bývalé usedlosti „Zátorka“, v pozdější ulici Tomkově (dnes Na Zátorce)1.

Stavební parcelu koupili manželé na konci roku 1910. Plány vyhotovil v říjnu 1910 významný architekt německého původu Adolf Foehr (1880-1943).

Wilhem Wostry se narodil v Žatci. Studoval zeměpis a dějiny na německé univerzitě Karlově v Praze a v roce 1904 obhájil titul doktora filozofie. Působil jako praktikant, později jako bibliotékář univerzitní knihovny v Praze. Během první světové války byl 6 let vězněn na Sibiři. Po návratu v roce 1920 se stal profesorem českých dějin a byl též děkanem a proděkanem opět na německé univerzitě Karlově. Odborně se zabýval vztahy mezi Němci a Čechy ve středověku a raném novověku. Byl autorem řady odborných publikací a většina z nich je považována za historicky objektivní a nacionálně nestranná.

Architektura vily

Architekt Adolf Foehr, žák Bedřicha Ohmana a Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, je autorem mnoha staveb v duchu tradicionalismu či expresionismu. Mezi nejznámější Foehrovy stavby patří Brandejsův obchodní dům v Praze na Starém Městě z let 1930-1932. Z jeho dalších staveb připomeňme budovu Dunaj, Voršilská 14, Praha 1 a palác Securitas, Vodičkova 18, Praha 1.

Vila půdorysného tvaru L s mohutnou mansardovou střechou byla situována na rohu dnešních ulic Na Zátorce a U Vorlíků s obytnými místnostmi orientovanými na jižní stranu. Adolf Foehr navrhl dvoupodlažní obytný dům s plnohodnotným podkrovím (mansardou) a polosuterénem. Dispozice uspořádal kolem velké vstupní haly také ve tvaru L, na kterou navazují všechny obytné místnosti a dvojramenné schodiště. Obytné místnosti v obou podlažích jsou propojeny enfiládou, v podkroví byl umístěn ateliér. Dům má barokně klasicizující rysy s některými secesními prvky. Jižní fasádě, orientované do zahrady, která je téměř symetrická, vévodí půlkruhový arkýř s terasou na střeše. Zajímavé je rovněž severní nesymetrické průčelí s lodžiemi a arkýřově zalomenými okny2.



 

Historie vily

Pan Wilhem Wostry vstoupil do sudetoněmecké strany v dubnu 1938 a o rok později do NSDAP3. Po skončení II. světové války byla vila zestátněna podle rozhodnutí o odevzdání konfiskovaného majetku obci ze dne 31. prosince 1949. V roce 1954 bylo vloženo vlastnické právo pro Československý stát resp. Bytový podnik hlavního města Prahy a o rok později přešla operativní správa Správě služeb diplomatického sboru v Praze, jehož nástupnickou organizací je Diplomatický servis4. Nájemcem vily bylo po dlouhou dobu Velvyslanectví Irácké republiky, Velvyslanectví Marockého království a v současnosti je objekt využíván Velvyslanectvím Portugalské republiky.

 


1 Archiv Odboru výstavby ÚMČ Prahy 6, k. ú. Bubeneč, č. p. 339 složky Plány a spisy
2 Beránek Bohumil, Nikolay Brankov, Klára Brůhová, Kryštof Havlice, Alena Křížková, Milan Podobský, Lenka Popelová, Radomíra Sedláková, Pavel Škranc, Petr Ulrich. Slavné vily Praha 6 – Bubeneč.: Foibos Books, 2017
3 Dostupné on-line https://de.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Wostry#cite_note-Hruza08-2
4Výpis z pozemkové knihy KÚ Bubeneč, vl. č. 482, z 11. 5. 2012